Definice a základní pojmy

HORNINY jsou přírodní inhomogenní minerální asociace různého složení, textury a struktury, které vznikly působením geologických procesů a v podobě různých horninových těles vytvářejí zemskou kuru. Chemické složení hornin nelze vyjádřit chemickým vzorcem, lze pouze provést kvantitativní chemickou analýzu, kterou určíme váhová procenta oxidu nejdůležitějších prvků, jako např. Si, Al, Fe, Mg, Ca, K, Na.

Horniny se v inženýrské terminologii označují jako základová půda pokud jsou v interakci se stavební konstrukcí a dělí se na zeminy, jestliže jsou nezpevněné, bez pevných strukturních vazeb, a na dobře zpevněné skalní horniny s pevnými krystalizačními nebo cementačními vazbami.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ se rozlišuje na:

A) HORNINOVÉ MASÍVY, což jsou horninová tělesa v přírodním stavu, jejichž celistvost je porušena diskontinuitami (plochy nespojitosti, např. plochy vrstevnatosti, břidličnatosti, pukliny, zlomové poruchy).

B) HORNINOVÝ MATERIÁL, zahrnující:

• kamenivo pro stavební účely, které se dělí na kamenivo drcené (skalní horniny podrcené drtičem) a kamenivo těžené (vytěžené v přírodním stavu, např. písek nebo štěrk)
• stavební a dekorační kámen.

Horniny se skládají z minerálů neboli nerostů, u kterých je možné charakterizovat chemické složení, na rozdíl od heterogenních hornin, chemickým vzorcem. Jde tedy o jakési "stavební kameny" skládající systémy vyššího řádu, a to horniny. Přesto, že existují i horniny, které jsou složeny prakticky z jediného minerálu (jako např. vápenec nebo křemenec), není možné jejich celkový chemizmus vyjádřit stechiometrickým vzorcem, protože vždy jsou přítomny i jiné minerály jako příměsi. Mají tedy proměnlivé chemické složení.

MINERÁLY jsou anorganické homogenní přírodniny, jejichž složení lze vyjádřit chemickým vzorcem nebo značkou, skupenství převážně pevného, někdy i kapalného, které jsou součástí zemské kůry. Vznikají přirozenými pochody, nezávisle na lidské činnosti a organizmu. Lze je makroskopicky charakterizovat řadou znaků, které odrážejí chemické i fyzikální vlastnosti, typické pro daný minerál. Patří k nim především barva, štěpnost, tvrdost, hustota, lesk a habitus.

Minerály se mohou dělit podle celé řady kriterií. Základní mineralogické členění minerálů vychází z jejich chemizmu a molekulární struktury. Pro praktické účely je důležité znát rozdělení minerálů na primární a sekundární.

PRIMÁRNÍ minerály se dále dělí na:

1. podstatné, které jsou přítomny nejčastěji v podstatném množství a při určování hornin mají rozhodující význam (dělí se na světlé a tmavé)
2.  

podružné, minerály se vyskytují v podružném množství a nemají pro klasifikaci horniny zásadní význam. V jiných horninách se mohou vyskytovat i v podstatném množství

3. akcesorické, jsou zastoupeny ve velmi malém množství (viditelné obvykle pouze pod mikroskopem)

SEKUNDÁRNÍ minerály jsou důležitými indikátory hydrotermálních přeměn nebo zvětrávání postihujících horniny a způsobující snižování jejich kvality z hlediska technických parametrů jako např. pevnosti, mrazuvzdornosti, nasákavosti a obrusnosti.