Historie >>>

HISTORIE A VÝVOJ ÚSTAVU GEOTECHNIKY V PŘEHLEDU

 

ČESKÁ VYSOKÁ ŠKOLA TECHNICKÁ V BRNĚ (1899 – 1939)

ÚSTAV STAVITELSTVÍ SILNIČNÍHO, ŽELEZNIČNÍHO A TUNELOVÉHO

Prof. Ing. G. Červinka (1901 – 1907)

Prof. Ing. E. Mašík (1908 – 1925)

Prof. Ing. F. Müller (1927 – 1938)

ÚSTAV MINERALOGICKO-GEOLOGICKÝ

Prof. PhDr. J. J. Jahn (1899 – 1934)

Prof. Ing. Dr. O. Gartner (1935 – 1939)

UZAVŘENÍ ČESKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL - 17. 11. 1939

VYSOKÁ ŠKOLA TECHNICKÁ Dr. E. Beneše (1945 – 1951)

ÚSTAV STAVITELSTVÍ SILNIČNÍHO, ŽELEZNIČNÍHO A TUNELOVÉHO

Prof. Ing. Dr. V. Mencl (1945)

ÚSTAV GEOLOGIE A MINERALOGIE

Prof. Ing. Dr. O. Gartner (1945 – 1951)

ÚSTAV STAVITELSTVÍ ŽELEZNIC A TUNELŮ

Prof. Ing. Dr. V. Mencl (1945 – 1951)

VYSOKÁ ŠKOLA STAVITELSTVÍ (1951 – 1956)

ÚSTAV MECHANIKY ZEMIN, ZAKLÁDÁNÍ STAVEB A TUNELŮ

Prof. Ing. Dr. V. Mencl (1951 – 1954)

ÚSTAV GEOLOGIE A MINERALOGIE

Prof. Ing. Dr. O. Gartner (1951 – 1954)

KATEDRA GEOLOGIE A ZAKLÁDÁNÍ STAVEB

Prof. Ing. Dr. O. Gartner (1954 – 1955)

Prof. Ing. Dr. V. Mencl, DrSc.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ (1956 – dosud)

KATEDRA GEOTECHNIKY

Prof. Ing. Dr. V. Mencl, DrSc. (1956 – 1968)

Prof. RNDr. M. Pokorný (1968 – 1971)

Prof. Ing. J. Eichler, DrSc. (1971 – 1974)

Doc. Ing. M. Veselý, CSc. (1974 – 1977)

Doc. Ing. M. Břoušek, CSc. (1977 – 1985)

Prof. Ing. P. Klablena, DrSc. (1985 – 1989)

ÚSTAV GEOTECHNIKY

Prof. RNDr. M. Šamalíková, CSc. (1989 – 1994)

Prof. Ing. Ivan Trávníček, CSc. (1994 – 1997)

Doc. Ing. Kamila Weiglová, CSc. (1997 – dosud)

Historie vývoje Ústavu geotechniky začíná v roce vzniku brněnské České vysoké školy technické – tj. v r. 1899 a věrně odráží složité situace, jimiž škola prošla během století svého trvání.

Geotechnické disciplíny byly v počátcích vysoké školy přednášeny celkem na třech ústavech: na Ústavu mineralogicko-geologickém, na Ústavu stavitelství silničního, železničního a tunelového a později také na Ústavu vodního stavitelství I (prof. J. Bažant přednášel zakládání staveb). Skutečnými předchůdci Ústavu geotechniky byly první dva z výše uvedených ústavů, především pak Ústav mineralogicko-geologický.

Ústav mineralogicko-geologický byl založen v r. 1899 jako jeden z prvních (šesti) ústavů školy. Prvním profesorem byl jmenován J. J. Jahn, stojící pak v čele ústavu až do r. 1934. Prof. J. J. Jahn dal základ praktickému studiu stavebního a dekoračního kamene a vypracování inženýrsko-geologických hodnocení území, především pro projekty přehrad. Zabýval se i otázkou výskytu naftových ložisek na Moravě, otázkou lázeňské geologie a minerálních pramenů. Velkou zásluhou prof. Jahna bylo vybudování rozsáhlé sbírky (40 000 kusů) stavebního a dekoračního kamene. Spolu se stratigrafickou sbírkou představovaly jedny z nejúplnějších sbírek tehdejších vysokých škol v Evropě. Neštěstím pro sbírky byla skutečnost, že fakulta se v průběhu let mnohokrát stěhovala. Důstojné umístění získaly sbírky v budově na ulici Veveří č. 95 a jejich jádro je chloubou Ústavu geotechniky dodnes.

Nástupcem prof. J. J. Jahna ve vedení ústavu se stal v r. 1935 jeho nejbližší spolupracovník prof. O. Gartner (do r. 1954). Jeho vědecká činnost byla zaměřena na obory technické petrografie, inženýrské geologie a hydrogeologie, v nichž zavedl speciální přednášky.

V samotných počátcích sídlil Ústav mineralogicko-geologický v budově Vesny – na Augustinské (Jaselské) ul. č. 9. Posléze byl dislokován v objektu „Staré techniky“ na Falkensteinerově (Gorkého) ul. č. 7 a od roku 1911 v nových reprezentativních budovách na Veveří ul. č. 95.

Po násilném uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939, trvajícím celých šest let až do osvobození v . 1945, byla činnost ústavů (nyní již Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše) obnovena. Ústav geologie a mineralogie vedl opět (jako před uzavřením školy) prof. O. Gartner, do čela Ústavu silničního, železničního a tunelového (po oddělení silničních staveb) přejmenovaného na Ústav stavitelství železnic a tunelů byl v r. 1946 postaven prof. Ing. Dr. Vojtěch Mencl, DrSc.

Ústav profesora V. Mencla byl umístěn v jednopatrovém objektu na ul. Všetičkově, kde byla založena i první laboratoř mechaniky zemin, jejíž výuku pro studenty stavebního inženýrství v Brně zavedl prof. V. Mencl jako povinný předmět. V r. 1951 vydává prof. Mencl první skripta Mechaniky zemin v tzv. Donátově fondu.

V červenci 1951 byla zrušena „brněnská civilní technika“ na Veveří ul. Ve velmi složitých podmínkách vznikla v témže roce Vysoká škola stavitelství, jejímž prvním rektorem se stává prof. Mencl, který byl současně i vedoucím nově přejmenovaného Ústavu mechaniky zemin, zakládání staveb a tunelů. Vedoucím Ústavu geologie a mineralogie byl prof. O. Gartner. Škola byla tehdy přestěhována do budovy na Úvoze č. 33.

Spojením Ústavu železnic a tunelů s Ústavem geologie a mineralogie byl v roce 1954 vytvořena Katedra geologie a zakládání staveb – vedoucí prof. O. Gartner. O rok později v . 1955 byl vedoucím této katedry ustanoven prof. Mencl.

Léta 1951 až 1956 (rok znovuobnovené vysoké školy pod názvem Vysoké učení technické) byla poznamenána neustálým stěhováním – areál na Úvoze, Poříčí č. 5, Sady osvobození č. 33. V roce 1956 nachází katedra konečně dlouhodobé útočiště v objektu Barvičova č. 85 a je definitivně přejmenována na Katedru geotechniky, jejíž název vystihuje organické spojení všech geotechnických disciplín. Vedoucím katedry byl až do roku 1968 prof. Mencl.

Roku 1955 bylo v rámci katedry vytvořeno pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV vedené rovněž prof. V. Menclem. Od tohoto data byla budována laboratoř mechaniky zemin a dílna katedry společně. V oce 1963 se obě pracoviště sloučila.

Léta 1956 až 1990 byla (pomineme-li společenské změny) ve znamení výrazného rozvoje geotechniky jako teoretické i praktické vědní disciplíny. Pracovníkům katedry se podařilo zavést celou řadu nových výukových předmětů, vychovat mnoho odborníků pro geotechniku v inženýrském i postgraduálním studiu. Byla dobudována laboratoř mechaniky zemin a laboratoř mechaniky hornin, nově vybudována laboratoř fyzikálního modelování. Vědečtí i odborní pracovníci katedry se podíleli velmi výrazně na zavádění polního zkušebnictví v Československu a na řešení nepřeberné řady výzkumných úkolů i praktických proglémů pro potřeby výstavby náročných staveb – především inženýrských (přehrady, přečerpávací vodní elektrárny, metro dopravní tunely apod.).

V roce 1990 se (opět přejmenovaný) Ústav geotechniky navrací do restituovaných historických prostor na Veveří ul. č. 95.

prof. Ing. Dr. Vojtěch Mencl, DrSc. Vznik a vývoj ústavu ovlivnily výrazné osobnosti, které přinesly mnoho cenného pro rozvoj geotechniky. Činnost katedry a její odborný vývoj však nejvíce ovlivnil prof. Ing. Dr. Vojtěch Mencl, DrSc. (byl jmenován profesorem v r. 1945). Vybudoval moderní Ústav mechaniky zemin, zakládání staveb a tunelů, vychoval generaci inženýrů a svým příkladem a zaujetím pro vědeckou práci získal řadu spolupracovníků pro obor geotechniky. Prohloubil teoretické základy pro řešení praktických úloh z oboru mechaniky zemin a skalních hornin. Doba jeho působení na katedře představuje období dlouholetí aktivní činnosti jak v oblasti pedagogické, vědecko-výzkumné, tak v intenzivní spolupráci s praxí. Pedagogičtí i techničtí pracovníci katedry působili na většině velkých vodních, tunelových a průmyslových staveb na Moravě, Slovensku a částečně také v Čechách. V roce 1958 začíná katedra s měřením tlaku vody v pórech v těsnícím jádru zemních hrází a s prvními měřeními pro stanovení vlastností podloží. Provádějí se výzkumné práce pro vodní díla Dalešice, Černý Váh, Dlouhé Stráně, při výstavbě Liptovské Mary, VD Ružín (práce na 18 vodních dílech). Řeší se problémy sesuvů, např. Handlová, Bánovce nad Bebravou. V té době prof. Mencl zavedl u nás nový způsob stabilizace sesuvných území vodorovnými vrty. Katedra se zapojila do řešení problémů výstavby pražského metra, řešení stability svahů v severočeském uhelném revíru a řady dalších akcí na území naší republiky. Blízkými spolupracovníky prof. Mencla byli prof. Ing. Jaroslav Eichler, DrSc., doc. Ing. Ivan Kameníček, CSc., doc. Ing. Dr. Josef Kazda, DrSc., Ing. Serafína Kristková, CSc., Ing. Ferydun Nazari, CSc., prof. Ing. Ivan Trávníček, CSc., prof. RNDr. Milena Šamalíková, CSc.